Krištof Kintera

Z vlastního rozhodnutí - Memento mori

Small light for life (permanentní instalace ve veřejném prostoru)

Z vlastního rozhodnutí - Memento mori

Memento mori, 2009-11. Foto: Soušková 2013

Další foto

Časové údaje

2009 - 2011

Materiál

modifikovaná lampa pouličního osvětlení

Umístění

Praha 1 - Vinohrady, park Folimanka

Souřadnice

50°4'4.4292"N, 14°25'50.6424"E  mapa

Památková ochrana: ne


Popis

Objekt Z vlastního rozhodnutí - Memento mori[1] se nachází v prostoru pod Nuselským mostem v parku Folimanka. Tíživá syrovost atmosféry[2] nechvalně proslulého místa, kde svůj život dobrovolně ukončilo již několik stovek lidí, inspirovala Krištofa Kinteru k na první pohled nepříliš nápadné umělecké intervenci. Kinterův objekt se skládá z typového stožáru pouličního osvětlení [65], jehož horní část se svítivou plochou je neobvykle zahnuta směrem nahoru. Lampa tak svítí ne těm dole, ale těm, kteří se ocitnou tzv. na „hraně" mostu. O významu tohoto objektu informuje destička umístěná na sloupu lampy, zhruba ve výši očí člověka průměrné výšky: „MEMENTO MORI / NA PAMĚŤ TĚM, KTEŘÍ SI V TĚCHTO MÍSTECH / Z VLASTNÍHO ROZHODNUTÍ VZALI ŽIVOT."[3]

Problém modifikace či konverze užitkového předmětu je pro Krištofa Kinteru jedním z nejzásadnějších témat provázející celou jeho dosavadní tvorbu. Již ve svých dřívějších projektech se zabýval způsobem městského intervenování skrze transformace pouličního osvětlení (např: Zázrak, 2008,[4] Lehni si a sviť, 2008[5]).

Kinterův objekt ukazuje jednu z možných cest jak reflektovat problém umění ve veřejném prostoru a  zároveň dokládá i malou citlivost a pozornost publika k jeho otázkám. V parku Folimanka v nejbližším okolí Mementa mori, kromě několika stromů a keřů, nízké betonové zídky a spousty „bahna" s nepravidelně rostoucími drny trávy, není vůbec nic. Park prakticky postrádá nějaké lidské zabydlení. Krištof Kintera tak logicky vyšel z možností tohoto místa a do parku de facto „nic nového" nepřidal. Alespoň zdánlivě. Lampa pouličního osvětlení, jakých jsou v Praze a po celé České republice stovky tisíc kusů, by zde mohla stát i bez Kinterova přičinění. Autor sám svůj počin nazývá permanentní instalací, což lze vykládat jako formu určitého vkladu do stávající prostředí, který buď s tímto prostředím konvenuje, nebo mu naopak odporuje a vytváří tak zcela novou atmosféru (zejména v galerijních prostorách), většinou ovšem nejde o postavení něčeho pevného a fixního. Zásahem do podoby i funkce lampy (zajímavý je zejména pohled na zvláštní smyčku, na jejímž konci je upevněn zdroj světla obrácený k nebi) Kintera mění nejen její vztahové vlastnosti k místu, které již prvotně neurčují utilitární konotace konvečního svítidla; ale lampa i tak svým předmětovým charakterem přesto stále zůstává lampou. Rozsvícením modifikované lampy se dané místo pod mostem nestává „krásnějším," ale jsou zde otevřeny jiné komunikační možnosti mezi divákem a objektem. Memento Mori především nastavuje měřítka o povaze místa a vztahu člověka k  němu. Na pozadí Kinterovy bizardní svítilny tak lze vznést společensky kritické otázky, tedy: proč jsme dopustili, aby masivní kolos tímto způsobem zohyzdil nuselské údolí, či proč lidé z tohoto přemostění skáčou. Sám objekt Memento mori ale není sociálně kritický a rozřešení takovéto diskuze ponechává otevřené. Kintera zároveň s civilně myšlenou pietu aktualizoval dosud (záměrně) přehlížený problém sebevraždy jako mezního řešení okolností života. Pokud by iniciativa Mementa mori, tzv. pomníku sebevrahům, který má zároveň v místě svého osazení vyznívat pozitivně, (proto lampa svítí vzhůru, jako pomyslná poslední jiskřička naděje), nevzešla od autora, pravděpodobně by v Praze, ani jinde realizace podobného tematického zaměření nevznikla. Iniciátoři takového projektu by zřejmě museli čelit nesouhlasu konzervativní společnosti, která by téma sebevraždy předem označila za nehumánní, provokativní, nevhodné nebo extravagantní. Jak ale ukázal Krištof Kintera, intelektuálně náročnějším způsobem lze komentovat veškeré problematické otázky, vždy ovšem záleží na vyzrálosti příjemců.


[1] Objekt, modifikovaná lampa pouličního osvětlení, v. 1330 cm, nesignováno, park Folimanka, Praha. [2]Když jsem si uvědomil, jakou má to místo existenciální atmosféru, nebylo daleko tam nějaké memento mori umístit." Viz Daf, Grébovka? Klobouk dolů, Praha2.cz, http://www.praha2.cz/files/=42791/06npd_d.pdf, vyhledáno 17. 2. 2013.  [3] Na druhé straně text v anglickém znění: „MEMENTO MORI / IN MEMORY OF ALL THOSE / WHO TOOK THEIR OWN LIFE IN THIS PLACE." [4] Zázrak, 2008, modifikovaná lampa pouličního osvětlení, instalace. Viz Mariana Seranová - Karel Srp (eds.), Krištof Kintera, Řevnice 2012, s. 156 - 157.  [5] Lehni si a sviť, 2008, modifikovaná lampa pouličního osvětlení, instalace. Viz Ibidem, s. 220 - 223.

Historie

Prvotní koncept modifikované lampy veřejného osvětlení jako pomníkovou variantu svých předchozích vizuálních prostorových instalací představil Krištof Kintera již ve veřejné soutěži na Pomník Nicola Tesly v Praze v roce 2008.[1] S projektem tehdy porotu neoslovil (první místo v obnovené získal návrh Stefana Milkova, který nebyl doposud realizován). Záhy po neúspěchu v soutěži ale nalezl jiné uplatnění pro zamýšlenou instalaci.[2] Zaujala ho existenciální tíseň a urbanistická neutěšenost nevyužívaného parkového prostředí pod Nuselským mostem v bezprostřední blízkosti jeho pilířů. S myšlenkou vytvořit pod mostem objekt připomínající památku sebevrahů oslovil i svého známého Ivo Slavíka, hlavního představitele občanského sdružení Dvojka sobě, které se dlouhodobě zabývá „kultivací" pražských veřejných prostor. V roce 2009 Krištof Kintera ve spolupráci s občanským sdružením Dvojka sobě předložil představitelům Městské části Praha 2 návrh na vytvoření trvalé instalace pod Nuselským mostem - Z vlastního rozhodnutí. Memento mori. Po mnoha jednáních byla uzavřena smlouva mezi Městskou částí Praha 2, společností Eltodo elektro, sdružením „Dvojka sobě" a Krištofem Kinterou, jehož úkolem bylo dopracovat návrh a zajistit výrobu lampy. Lampa byla slavnostně rozsvícena 16. 6. 2011.[3] Za objekt Memento mori Kintera obdržel ocenění osobnost roku 2011.[4]


[1] Neautorizováno, Praha 6 ztrácí tvář, Praha6ztracitvar.cz, http://www.praha6ztracitvar.cz/f otogalerie/u-nikoly-tesly-do-stromu-tesli-a-postavi-pomnik, vyhledáno 20. 2. 2013.  [2] Petr Janda při osobním rozhovoru s autorkou diplomové práce ze dne 11. 1. 2013.  [3] Neautorizováno, Krištof Kintera. Memento mori. Vsup.cz, http://www.vsup.cz/en/exhibit ions-and-lectures-outside-aaad/3639-krisotf-kintera-memento-mori-z-vlastniho-rozhodnuti, vyhledáno 5. 1. 2013.  [4]Daf, Grébovka? Klobouk dolů, Praha2.cz, http://www.praha2.cz/files/=42791/06npd_d.pdf, vyhledáno 17. 2. 2013.

Literatura

Soušková 2013a



Lokace vyhledávaného díla:


Seznam objektů na mapě:




    Autor hesla:

    Sabina Soušková

    ↑ nahoru