Ondřej Císler

Tři kašny pro Plzeň

Tři sochařsky pojaté kašny pro náměstí Republiky v Plzni

Foto Karel Kocourek

Spolupráce, další autoři

Pavel Hošek (sochař)
David Blahout (zlacení)
Jakub Vlček (sochař)
Juraj Smoleň, Ondřej Dušek (architekti )
Michal Blažek (sochař)

Časové údaje

soutěžní návrh 2004, realizace 2006 - 2010, odhalení 29. 7. 2010

Materiál

zlacený bronz (chrliče), černá žula nero assoluto (nádoby)

Rozměry

anděl - v. 4,9 m, 2 kulaté nádoby o průměru 2,8 m; velbloud - v. 4,1 m, čtverhranná nádoba 4,9 x 4,9 m, chrtice - v. 3,7 m, eliptická nádoba d. 4,2 m

Umístění

Plzeň, náměstí Republiky, ve třech rozích náměstí

Souřadnice

49°44'49.3332"N, 13°22'39.1116"E mapa

Památková ochrana: ne

Popis

Tři lapidární abstraktní formy v nadživotní velikosti z pozlaceného bronzu, volně inspirované heraldickými figurami městského znaku (chrtice ve skoku, velbloud, anděl), z nichž tryská voda do nádob z tmavého kamene různých tvarů (na půdorysu kruhu, elipsy či čtverce). Kašny jsou umístěny ve třech rozích náměstí Republiky. Původně měly být ještě doplněny texty básníka Petra Borkovce.

Historie

Rozlehlé a poměrně zachované historické náměstí v Plzni mělo původně tři kašny, které - poté co přestaly sloužit své funkci - byly postupně odstraněny. V rámci jeho předláždění se vynořila myšlenka na jejich návrat. Z bohatě obeslané soutěže (celkem 42 návrhů!) vyšel jako jednoznačný vítěz návrh mladého architekta Ondřeje Císlera (2. místo nebylo uděleno). Císler k úkolu přistoupil z pozice své profese a ve svém pojetí sledoval zejména otázku monumentality a vhodného měřítka vůči člověku i urbanistickému kontextu. Sochy se musely uplatnit v rozsáhlé ploše náměstí a navzájem na dálku komunikovat. Zároveň chtěl, aby navázaly i nějaký vztah k dominantní katedrále a k dílu ve čtvrtého rohu náměstí - morovému sloupu Lazara Widmana, což vyřešil několika formálními a historickými odkazy: např. na kombinaci zčernalého pískovce a zlacení, která se objevuje u morového sloupu, Císler reagoval odpovídající barevností svých fontán. Stylizované figurální motivy (anděl, velbloud, chrtice) nejenže vycházejí z heraldických figur plzeňského znaku, ale také umožňují, abychom fontány vnímali jako chrliče, což je opět narážka na gotiku a tedy na katedrálu. Maximální citlivost vůči kontextu a měřítku mu na druhou stranu dovolila být zcela radikálním ve formálním řešení, kde se mu podařilo prosadit do samotného centra pověstně konzervativní Plzně moderní minimalistické tvarosloví. (Zde je třeba zdůraznit, že oproštěným tvarům odpovídá i jednoduché technické řešení, což vyniklo ve srovnání s jinými návrhy, kde opulentní vodní efekty vyžadovaly komplikovanou údržbu.)

Od soutěže k realizaci však ještě vedla dlouhá cesta. Schválení předcházela výstava návrhů a anketa, v níž část veřejnosti vyjádřila názor, že moderní umění patří do galerií, nikoliv do historického centra, a že ideálním řešením by byla replika původních kašen. Naštěstí se za autora jednoznačně postavilo vedení města a přes prvotní námitky i památková péče, takže po drobných úpravách měřítka byl návrh realizován.

Autorem kašen je Ondřej Císler (nar. 1972 v Lusace, Zambie). Vystudoval architekturu na Fakultě architektury ČVUT Praha (1998-2004) a na Akademii výtvarných umění v Praze. Nejvýznamnější realizace: 2004, Dům Dr. Caravanassové (s Janem Bočanem); 2006, Villa Maudling Roztoky (s Pavlem Hniličkou); 2006, Lávka pro zámecký park ve Vlašimi + instalace soch; 2008, Villa Černošice (s O. Duškem, J. Dluhošem a T. Hradilkovou); 2009, Rekonstrukce divadla Rokoko.