Vendelín Zdrůbecký

Pomník bitvy u Sokolova v Sokolově

Časové údaje

1951

Materiál

bronz

Umístění

Sokolov, křižovatka Rokycanské a Rooseveltovy ulice na okraji parku.

Souřadnice

50°10'47.1144"N, 12°38'33.2556"E  mapa

Památková ochrana: ne


Popis

Nápis na bronzové desce: „NA PAMĚŤ / ČESKOSLOVENSKÝCH / BOJOVNÍKŮ BITVY U SOKOLOVA".

Historie

Tradičním symbolem Falknova byl sokol (německy Falke), který se objevuje i v historickém městském znaku. Poválečné počeštění jména na Sokolov v roce 1948 muselo být dokonce i v kontextu poválečných událostí u tak velkého města vnímáno jako velmi radikální krok. Vyhláškou z ledna 1948 totiž nové jméno dostaly především vesnice a menší města, které neměly český ekvivalent německého názvu, ostatní se přidržely zavedené české verze, jež existovala i zde. V případě Falknova však sehrála roli v podstatě náhodná souvislost se jménem ukrajinské vesničky Sokolove, respektive podle u nás vžitého názvu Sokolovo, kde v březnu 1943 proběhlo první bojové vystoupení československé Svobodovy armády. Po roce 1945 byla tato bitva využívána jako propagandistický nástroj komunistů - symbol osvobození Československa z východu, souběžně s tím, jak byly potlačovány připomínky osvobození západní části země Američany nebo role československých letců v Anglii. Generál Svoboda se pak zúčastnil i slavnosti přejmenování Falknova na Sokolov uspořádané 31. března 1948.
Výše zmíněné ideové konstrukty bývaly vtěleny do hmotných symbolů v podobě pomníků a pamětních desek, jež měly sloužit jako jejich každodenní připomínka. Obvykle se setkáme se sochami pohraničníka (alespoň v blízkosti hranic) nebo vojáka Rudé armády (v oblastech osvobozených Američany), umístěnými většinou přímo na místech pomníků osvobození americkou armádou. V Sokolově je však situace ještě poněkud jiná. Pro hlavní poúnorový pomník bylo vybráno téma bitvy u Sokolova právě v souvislosti s nově založenou tradicí. Socha bojovníka byla postavena na místě Jahnova turnerského pomníku, jehož odstranění zosobňovalo poraženou ideu Velkoněmectví. Socha byla odhalena 11. listopadu 1951, tedy velmi brzy po Únoru 1948, a představuje tak jeden z nejčasnějších dokladů české sorely. Přestože zobrazuje vojáka 1. samostatného československého praporu, lidé ji někdy ztotožňovali s rudoarmějcem a jako symbol vládnoucího režimu se stala předmětem přinejmenším dvou útoků. 19. března 1954 se ji 11 dva mladíci pokusili vyhodit do povětří, i přes razanci výbuchu však nebyla výrazně poničena.13 V srpnu 1968 byla na protest proti sovětské okupaci stržena ze soklu a poškozena.
Autorem sochy je sochař Vendelín Zdrůbecký (1923-1986), jeden z početné generace sochařů, kteří po válce vystudovali pražskou akademii. Zdrůbecký prošel ateliéry Jana Laudy a Karla Pokorného, z nichž se rekrutovali sochaři socialistického realismu, popisné a nudné sochařské machy ve službách vládnoucího režimu. Taková je i sokolovská socha, Zdrůbeckého první větší dílo. V roce 1955 vstoupil do pražského Armádního výtvarného studia, kde pak působil až do smrti. Celý život vytvářel plastiky věnované oslavě vládnoucího režimu, popřípadě upomínající na „bojové tradice" českého národa. Roku 1982 obdržel titul zasloužilý umělec.



Lokace vyhledávaného díla:


Seznam objektů na mapě:




    Autor hesla:

    Marcel Fišer

    ↑ nahoru