Manuál

Manuál pro vyplňování hesel do databáze www.socharstvi.info

1. Databáze se skládá ze čtyř nezávislých databází:

a) databáze realizací

b) databáze autorů

c) databáze sochařských celků (tj. hřbitovů, sochařských parků, budov s více uměleckými realizacemi)

d) databáze literatury

Jejich vztah je následující: K  jednotlivým autorům a sochařským celkům se připojují karty děl. Databáze literatury je pouze pomocná, určená pouze pro autory hesel (uživatel se do ní nedostane); umožňuje vytvořit k častěji používané literatuře zkratku, pomocí níž se pak v kartách odkazuje na kompletní bibliografickou položku.

2. Nejlépe je používat prohlížeč Mozilla Firefox; Google Chrome trochu zlobí a nezobrazuje se občas dobře, Google Explorer nedoporučuji vůbec. Důležitá věc: při kopírování textů odjinud (třeba z vašeho textu, který máte v počítači, z webových pramenů) a dokonce i mezi dvěma položkami databáze vždy používejte vkládání přes ikonku T v liště - text pak bude automaticky naformátován ve správné podobě. Jinak se zobrazuje špatně.

3. Přihlášení - Zadejte www.socharstvi.info/admin a  přihlašte se pod heslem, které získáte od administrátora.

4. Vytvoření karty realizace

a) Na zelené liště nahoře klinkněte na „Realizace“.

b) Objeví se seznam realizací – nahoře nad seznamem, stejně jako vpravo v žlutém sloupci je link na vložení nové realizace.

c) Po pokliknutí se objeví prázdná karta díla; aby se karta uložila, je třeba vyplnit minimálně název a kliknout zcela dole na „Vložit realizaci“. Po prvním vložení se automaticky dostanete na seznam realizací a  kartu je třeba znova vyhledat dle názvu. Při dalších průběžných ukládáních hesla stejným tlačítkem dole (změní se na „Editovat realizaci“) to už nedělá a  při uložení zůstáváte na kartě.

d) Vlastní vyplňování:

- Povinná položka je jen název, bez něhož nelze kartu zanést. Jinak vše může být vyplněno, ale nemusí (často neznáme rozměr, nejsme si jisti u materiálu, majitele atd.). Někdy je lépe nedoplňovat než riskovat chybu. Karta by se měla pustit až v okamžiku, kdy bude doplněna do nějakého stupně (např. budou zde minimálně fotografie). Zároveň si ji můžete založit, nechat ji otevřenou a kdykoliv se k ní vrátit.

- Název: oficiální název, pokud tedy existuje („Matka s dítětem“), jinak název popisný („Pomník TGM v Sušici“; „Abstraktní plastika před nákupním centrem Luna v Kotěhůlkách“). U popisných názvů už uvádějte lokaci.

- Podtitul: rozvíjí oficiální název lokací či charakterem realizace (u „Matky s dítětem“ zde bude: „Volná socha na sídlišti Barrandov v Praze“), případně další zásadní údaj pro povahu díla („Zachováno pouze jako torzo“, „Nezachováno“, „Přemístěno do lapidária“ atd.). Není nutno vyplňovat.

- Soubor děl: z výběru lze k soše přiřadit soubor děl, do kterého spadá, který musí být před tím definován (viz dále). Najedete na příslušný soubor a pokliknete na něj.

- Vazba k dalším sochám: další možnost vyjádření propojení dvou soch určitou vazbou. Například od daného díla existují dva analogické odlitky. Nebo sochař vytvořil pro dané město vzájemně propojený soubor prací ze stejného období. Nebo několik soch, které se střídají na jednom místě (nejdřív pomník TGM, pak Rudé armády…). Nebo práce na jedné budově , které tvoří cyklus, případně daná budova nestojí za to, aby jí člověk zakládal jako „sochařský soubor“.

Vazbu si předdefinuji kliknutím na „Vložení vazby k dalším sochám“ ve  žlutém sloupci vpravo, např. typu „Reliéfy Jana Nováka na spořitelně v Klatovech“, a pak na tuto vazbu zatrhnu u příslušných reliéfů. Název vazby uživatel nevidí, takže to může být i „Novák na spořitelně“, důležité je jen to, abyste si zapamatovali, jak jste si ji označili. V seznamu vazeb (to samé platí i pro „sochařské soubory“) pak stačí rychle napsat co nejvíce prvních písmen (když napíšete N, tak vás to přivede na první vazbu od N; když rychle napíšete Nov.., tak se nejspíš dostanete už přímo na „Novák na spořitelně“) a kliknout na příslušnou vazbu. Lze libovolně opravovat, a když jste si vazbu rozmysleli úplně, první v seznamu vazeb je „žádný“.

V databázi se projeví tak, že pod fotografií díla na jeho hlavní stránce je uvedeno: „Příbuzné práce“. Viz: http://www.socharstvi.info/realizace/divka-s-ruzemi-i-nahrobni-figura/

- Majitel: jen pokud víte, jinak méně důležitá položka

- Datace 1, Datace 2, Časové údaje: Dvě první položky se nezobrazují a slouží pouze k vyhledávání. Např. vím, že dílo autor vytvořil v roce 1902 až 1905  a v roce 1908 bylo druhotně použito jako hřbitovní plastika, tak doplním:

Datace 1: 1902 1905

Datace 2: 1908 1908

Ve vyhledávání to pak bude fungovat tak, že když někdo zadá vyhledávání děl např. z roku 1904 (respektive 1908) v daném místě, tak mu ji to vyhledá.

Časové údaje: Sem lze psát vše, co se časového aspektu týče – podrobná data ke vzniku díla (model, slavnostní odhalení), přemístění, zániku, zničení, restaurování, dále i pochyby (mezi roky, po roce, ?), odkazy na různá datování v literatuře atd.

- Materiál: buď rychle a jednoduše z lišty nebo podrobně vypsat, pokud údaje existují, včetně typů kamene atd.

- Rozměr: většinou lze dohledat jen v literatuře, možné i rozepsat (v. soklu, v. sochy atd.)

- Umístění: Jako první vždy název lokace: „Olomouc“, u menších vesnic i okres „Kotěhůlky (okr. Klatovy)“, u ještě menších i obec s obecním úřadem, na jehož katastru leží „Kotěhůlky (část obce Dlouhá Lhota, okr. Klatovy)“. Pokud to není v intravilánu města, ale např. při dálnici, tak vypsat: „Odpočívadlo Devět křížů při dálnici D1 nedaleko Humpolce“. Dále je třeba sem psát ulici a číslo popisné, pokud existují, případně název budovy a podrobnější polohu („atrium budovy ČSOB“; „park mezi ulicemi Dlouhou a Krátkou“).

- Kraj, Okres, Město: Postupně se nabízí z lišty; neobjevuje se, pouze důležité pro vyhledávání.

- GPS: objevuje se pak jako mapa; postup je následující: na nové záložce si otevřu www.mapy.cz a najdu polohu sochy. Kliknu pravou myší a objeví se menu, kde vyberu „Přidat vlastní bod“. Při pokliku se mi objeví na mapě ikonka na místě, kde se nachází kurzor, a vpravo souřadnice ve formátu, který používáme (pozor: u souřadnice je ikonka v podobě dvojité šipky do obloučku, kde se při poklepu mění formáty souřadnic; ale my používáme hned ten první). Poklikem zatrhnene, okopírujeme příkazem Ctrl+C, vložíme do naší databáze příkazem Ctrl+V – doporučuji natáhnout celou souřadnici, vložit si ji do nějakého blízkého, ještě nevyplněného políčka (např. Poznámka v Památkové ochraně hned pod tím) a teprve zde postupně obě části přetáhnout do příslušného políčka. Souřadnice musí mít přesně uvedený formát, když tam např. zbyde čárka, ukáže se při vkládání chyba.

- Památková ochrana: pokud ano, zaškrtněte a doplňte údaje z databáze NPÚ MonumNet http://monumnet.npu.cz (Na stránkách NPÚ www.npu.cz je odkaz zcela při horním okraji uprostřed.)

- Popis, Historie - text o dílu je zhruba rozdělen do těchto dvou kapitol. Někdy se mohou překrývat a je zcela na libovůli autorů, do jaké hloubky půjdou a jak budou text strukturovat. Pouze veškeré nápisy umísťuji do první části „Popis“ a zhruba se řídím zásadami epigrafiky. Základní pravidlo spočívá v tom, že všechny nápisy (včetně signatur) dávám do uvozovek, řádky odděluji lomítkem /, dodržuji velká a malá písmena a pokud možno znaky jako hvězdičky a křížky (stačí +) pro narození.

Pro zejména starší nápisy z 19. století připojuji výtah z příslušné kapitoly „Přepis nápisového textu” z  publikace Epigrafika v památkové péči http://cd.ujep.cz/kamil/methodica/2_epigrafika.pdf:

Základním principem epigrafické transkripce je transliterace, tedy fonetický přepis zachovávající veškeré ortografické zvláštnosti originálu. Výjimku tvoří znaky, které neobsahuje standardní česká klávesnice, kde je nutná zmínka v poznámce či komentáři. Nápisový text není zásadně nijak upravová a na případné hrubé odchylky či omyly, které i při zachování určité tolerance vybočují z dobových jazykových zvyklostí a ztěžují porozumění textu, je poukázáno v poznámce.

Nejčastější znaménka:

a) kulaté závorky s textem (abc) k rozvedení zkratek – d(omi)n(u)s,

b) hranaté závorky s tečkami [...] k naznačení ztraceného textu, počet teček odpovídá počtu ztracených písmen – d[...]aus

c) hranaté závorky s třemi pomlčkami [---], kde přibližný počet ztracených písmen nelze zjistit nebo chybí část nápisu – ve[---]aus

d) hranaté s textem [abc], kde ztracený text, lze doplnit z kontextu nebo z jiného zdroje – d[omi]nus

e) lomené závorky < … > poukazují na úmyslně ponechané volné místo nebo dodatečně doplněný text (například v dataci u náhrobníku, zhotoveného za života zemřelého) – Leta Panie 15 <…> vmrzel pan

f) jednoduché lomítko / vyznačuje konec řádky, u nápisu po obvodu desky její rohy, ve zvláštních případech (přerušení textu znakem nebo jinou výzdobou, ohyb nápisové pásky) je připojen odkaz na poznámku s bližším vysvětlením

g) dvojité lomítko // přechod na další nápisové pole, kartuš a podobně s  případným odkazem na blíže vysvětlující poznámku

h) = / = značí originální rozdělovací znaménka slov všech tvarů

Pokud je některý z uvedených znaků výjimečně přímo součástí nápisového textu, musí být připojena vysvětlující poznámka.

- Soupis literatury: každý zápis uvádím na samostatnou řádku

a) vkládám buď celé bibliografické heslo. Co se formátu týče, nechávám jistou libovůli, aby autoři používali svůj oblíbený způsob bibliografické citace. Já používám

- u katalogů: Alois Sopr. Katalog výstavy v NG v Praze, Královský letohrádek a v ZG Plzeň, Masné krámy. Text Václav Procházka. Praha: Národní galerie v Praze 1986.

- u knih: Formánek, Václav: Karel Kuneš. Plzeň: Západočeské nakladatelství 1979.

- u periodik: Fišer, Marcel: Klatovský sochař Vilém Glos. In: Sborník z historie a dějin umění 5/2008. Klatovsko, s. 219 – 250.

b) nebo odkazuji na zkratku předdefinované literatury, kterou ale musím zanést tak, že napíšu jeden paragraf §, zkratku (Fišer 2012, je teřba napsat přesně, paragrafy bez mezer; paragraf byl vybrán, protože je na klávesnici po ruce), uzavřu dvěma paragrafy,  a doplním jen stranu: Fišer 2012, s. 35.

c) případně zkopíruji přímo celý odkaz na nějaký zajímavý internetový zdroj, např. článek o tom, jak byla socha nově restaurována apod. Aby tam nemusel být celý dlouhý odkaz, což nepůsobí příliš elegantně, tak napíšu jen zkrácený odkaz (např. rokypedie.rokycanstipatrioti.cz ), zatrhnu ho myší, po zatrhnutí se automaticky zvýrazní ikonka se symbolem řetězu na lištičce (Vložit/upravit odkaz), pokliknu na ni a do příslušné kolonky (URL odkazu) zkopírujte příslušnou dlouhou adresu - http://rokypedie.rokycanstipatrioti.cz/index.php?title=Pam%C4%9Btn%C3%AD_deska_Anton%C3%ADna_Dvo%C5%99%C3%A1ka

- Klíčová slova: kategorie jen pro vyhledávání. Viz: http://www.socharstvi.info/vyhledavani-v-databazi-praci/

Mohu zaškrtnout více klíčových slov: levým prstem držím Ctrl, pravým postupně klikám na jednotlivé položky, při opakovaném pokliku se vymaže.

Klíčová slova nepokrývají samozřejmě všechny typy soch (na druhou stranu je stále zpřesňujeme), ale o to ani nejde. Mají totiž zhruba dvojí smysl. Jednak aby si daný zájemce mohl v databázi vyhledat podle daných znaků pro něj anonymní dílo, na které narazil. (Klíčová díla lze kombinovat s datací, lokací atd.) Většinou to je nejjednodušší podle lokace (děl mezi 1900 a 1920 v Klatovech je v řádech desítek) nebo fulltextového vyhledávání (jednotlivé kategorie lze při vyhledávání kombinovat), ale ve větších městech, kde je např. v Praze kriterium místa omezeno na Prahu jako takovou, takže tam klíčová slova přijdou k duhu. Druhým smyslem klíčových slov je pomoci badatelům "odfiltrovat" si určitou oblast - např. sepulkrální plastiku v Plzeňském kraji.

- Fotogalerie – musím si ji opět předdefinovat (viz dále; nejlépe, když si otevřu na prohlížeči další záložku, fotogalerii vytvořím, zde pak pouze najedu na jméno, jakým jsem si ji nazval – opět nejlépe co nejrychleji napsat první písmena jejího názvu, tak se dostanu v seznamu co nejblíže; aby se fotogalerie objevila, musí být databáze načtena po jejím založení – když ji nemůžete najít, dejte dole „editovat realizaci“). Pro návštěvníka databáze se objeví jako „Další foto“ pod hlavní fotografií. Když budete vytvářet fotogalerii, zkopírujte tam i  hlavní foto – to, že se dublují, až tak nevadí; časem třeba hlavní foto vyměníte za kvalitnější nebo popisující aktuální stav a pak by tam chybělo nebo byste ho museli pracně hledat v archivu.

- Kvalita: další pomůcka pro vyhledávání, která umožní v daném městě si odfiltrovat, co tam stojí za vidění. Pravidla jsou následující:

- 1  hvězdička: naprosto pokleslé nebo neumělecké práce na hranici zařazení

- 2: různé abstraktní dekorativní stěny, drobné práce známějších autorů:

- 3: takřka vše průměrné

- 4: širší špička

-5: nejvýznamnější autoři a díla

Zde nejde o nějaké hodnocení, pouze o orientační hledisko, které by nám umožnilo určitou strukturaci, když už máme Myslbekova Svatého Václava a dekorativní keramickou stěnu na samoobsluze ze 70. let v jedné databázi. Přiřazujte citem, v rámci jednoho autora by vždy mělo být rozpětí dvou sousedních stupňů pro významné a méně významné realizace.

- Obrázek, Popisek k obrázku: obrázek na hlavní straně, velikost omezena na 2 MB. Do popisky uvádět rok a fotografa, případně zdroj, pro elegantnější zobrazování v novinkách preferujte výškový formát. Co se týče používání fotek z jiných zdrojů včetně webových, řídím se autorským zákonem, kde je jasně uvedeno, že:

„Oddíl 3 Bezúplatné zákonné licence § 31 Citace Do práva autorského nezasahuje ten, kdo

b) zařadí do svého samostatného díla vědeckého, kritického, odborného nebo do díla určeného k vyučovacím účelům, pro objasnění jeho obsahu, drobná celá zveřejněná díla,

- vždy je však nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a  dále název díla a pramen.“

Naše databáze je takovýmto odborným a nekomerčním dílem, fotografie jsou „drobná celá zveřejněná díla“. Kdyby někdo protestoval, asi bych se s ním spíše snažil dohodnout a vysvětlit mu náš záměr a zákon, než se s ním soudit.

- Stav zpracování: autor si může sám označit, zda už je s dílem hotov, nebo se k němu chce ještě vrátit; údaje se objevuje i  v úvodním seznamu, takže hned vidí „rozpracovaná“ díla

- Poznámka autora: prostor, kam si lze poznamenat poznámky, úkoly, pochybnosti, aniž by byly vidět navenek

- Schváleno: Díla se objeví na veřejnosti až v okamžiku, kdy je schválí a projde administrátor, do té doby pouze názvy, nejde je rozkliknout

/Schváleno, Poznámka autora, Stav zpracování – se někdy v administraci neobjevují, možná dáno prohlížečem…/

- Autor hesla: z nabídky vyberte své jméno

5. Editace již vložené karty realizace a přiřazení autora

a) Z dlouhého seznamu realizací řazeném podle abecedy vyhledám požadovanou nejlépe pomocí vyhledávače, který prohledává: název, podtitul, umístění, popis, jméno a  příjmení autora hesla. Tj. když napíšete své jméno, vyhodí vám to všechny vámi zpracované realizace.

b) V seznamu je šest sloupců. První dva ukazují stav zpracování - zda je karta schválena administrátorem (a tedy je zpřístupněná) a zda ji sám autor považuje za uzavřenou či otevřenou. Další umožňuje kartu dále editovat – tj. otevřít a doplňovat. Další dvě umožňují ke každému dílu přiřazovat autory – první přiřazuje k dílu autora, druhý editaci stávajících autorů (i odtud je možno přidat k dílu další autory nebo je naopak vymazat). Poslední ikonka slouží ke smazání díla.

c) Když kliknu v seznamu na levou ikonku autoři (se symbolem +), nabídne mi vložit autora: buď ze seznamu z databáze autorů (první řádka) nebo mohu autora vytvořit. Zásadou je, pokud autor patří k tvůrcům, kteří si zaslouží vlastní heslo (tj. všichni výtvarní umělci, kteří se uměním ve veřejném prostoru zabývají), tak jej nejdříve vytvořit, třeba jen jednoduše (jméno, příjmení, data narození a úmrtí bez vytvoření hesla), a pak přiřadit, aby se to pak nemuselo opravovat u již zanesených realizací. Naopak do druhé řádky píšeme architekty, řemeslné pomocníky nebo umělce, kteří se k takovéto zakázce dostali náhodou a tímto druhem umění se nezabývají, zkrátka všichni, kteří určitě mít samostatné heslo nebudou.

Na další řádce zatrhneme, zda je autor hlavním autorem díla nebo se jen nějak spolupodílel na jeho podobě. U těchto spolupracovníků pak můžeme, doplnit i údaj o charakteru spolupráce, který se pak objeví v závorce, a to buď výběrem z lišty, nebo doplněním do poslední řádky Poznámka (nikoliv obojího!).

Nakonec kliknete na Vložit propojení, autor se přiřadí a automaticky se objeví nový formulář na přiřazení dalšího autora k dílu – buď pokračujete s vyplňováním nebo se vrátíte na seznam realizací (ikonka nahoře vlevo) nebo přejdete na seznam již připojených autorů (ikonka nahoře vpravo), které múžete dále editovat (měnit hlavní – vedlejší atd.) a mazat.

Hlavní autoři se objevují v záhlaví díla, vedlejší malým písmem pod názvem: (viz http://www.socharstvi.info/realizace/pamatnik-k-50-vyroci-zalozeni-ksc-v-plzni/ )

Ponámka: také "vedlejší" autoři mohou být vybráni ze seznamu a dílo je pak k danému autorovi přiřazeno – např. k některému významnému sochaři může být přiřazeno i dílo, kde např. působil jako student na akademii v roli pomocníka.

6. Vkládání a  editace karty autora

a) Nahoře na zelené liště klikněte na Autoři. Vyberu buď nahoře Vložit autora nebo najedu na jedno ze založených hesel, které mohu editovat.

b) Jméno a příjmení je jasné. Narození a úmrtí lze vkládat buď přes kalendářík, ale jednodušší je to prostě napsat v daném formátu – např. 30.09.1977. Pokud nevíme přesně, je tam textová alternativa (např.: před 1930).

c) Heslo může být jakkoliv dlouhé. Není nutné se sjednocovat na přesném formátu hesel, pouze v prvních řádkách by měla být vypsána základní charakteristika, místo působení apod. Přestože datum úmrtí a narození se objevuje již nahoře, není od věci ho zopakovat a přidat místo úmrtí, respektive narození.

d) Většina hesel (Samostatné výstavy, Skupinové výstavy, Ocenění, Sympozia, Zastoupení ve sbírkách, Literatura) je jen na autorech, zda je doplní.

e) Realizace se nezobrazují (respektive zobrazuje se pak seznam realizací, které jsou k danému autorovi přiřazeny, nikoliv toto pole), proto je dobré je využít na poznámky, které vidí jen autor – tedy na soupis realizací, které je třeba od daného autora zpracovat.

f) Zvukový záznam – pokud budete zpracovávat žijícího autora, je možné s ním natočit zvukový záznam a připojit ho také k heslu.

g) Zbylé položky (Fotogalerie, Obrázek, Stav zpracování, Schváleno, Autor hesla) jsou stejné jako u Realizací.

7. Vložení a  editace fotogalerie

a) Nahoře na zelené liště klikněte na Fotogalerie. Vyberu buď nahoře Vložit fotogalerii nebo najedu na jednu ze založených fotogalerií, které mohu editovat.

b) Po Vložit fotogalerii ji musím nejdříve pojmenovat, a  sice tak, abych se k ní později jednoznačně dostal přes vyhledávač Ctrl+F nebo podle abecedy. Většinou volím takovéto názvy: „Novák Jan Matka s dítětem Klatovy“. U fotogalerie k heslu autora jen „Novák Jan“. Okamžitě po vložení názvu mi to nabídne vložení první fotky (vkládají se obrázky ve formátu jpg do velikosti 2  MB). Když vkládám více fotek od jedné realizace, osvědčilo se mi napsat jako název jen pár nesmyslných znaků „asdadfasf“ a skutečné popisky pak editovat u  celé fotogalerie najednou, protože se většinou opakuje „Foto Jan Mrázek, 2012“, což mi databáze automaticky nabídne. Ale každou fotku pak musím hned uložit – když to upravím u všech a teprve pak uložím, upraví se to pouze u té poslední.

8. Vkládání literatury

Nahoře na zelené liště klikněte na Literatura. Vyberu buď nahoře Vložit literaturu nebo najedu na jednu ze založených položek, které mohu editovat. K formátu bibliografické položky viz výše. Jako zkratku volíme nejčastěji: autora knihy + rok (Wittlich 2006) nebo (u katalogu bez výrazného autora textu): autora + rok (Myslbek 1936). Před vložením nové položky se nejdřív ujistěte, zda již není založena.