Karel Hladík

27.06.1912 - 27.04.1967


Karel Hladík

Karel Hladík

sochař, pedagog

Karel Hladík se narodil v Králově Lhotě u Josefova. Pochází tedy, stejně jako mnoho dalších českých sochařů, z kraje ovlivněného barokním sochařstvím M. B. Brauna. Mezi lety 1929 - 1940 byl v učení u sochaře-kameníka Václava Škody v Hradci Králové. V letech 1940 - 1944 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Jana Laudy. Následně v rozmezí let 1945 - 1947 na Akademii výtvarných umění u prof. Karla Pokorného. U Pokorného od roku 1947 zastával funkci asistenta a od roku 1959 působil jako jeho nástupce.

Základem Hladíkova sochařského projevu byla  portrétní tvorba např. raná Podobizna matky (1936). Hladík prošel klasickým sochařským vzděláním počínaje kamenickou dílnou až po Akademii, jako většina sochařů jeho generace. Hladíkovy školní práce se tak váží k tématům svázaným s doktrínou socialistického realismu jako např. Mostaři (1946). Ideologický obsah nesou i jeho další práce Čest padlým (1950) nebo 9. květen (1953). V padesátých letech se věnoval převážně podobiznám a drobné žánrové plastice.  Z této doby je nejzásadnější cyklus věnovaný zpodobnění námětům z díla U nás Aloise Jiráska např. Pašerák (1955), Sirotek Hilmar (1955) ve kterých se snažil o sochařskou ilustraci charakteru jednotlivých postav. Zde je ještě přítomno akademické školení, které se ale ve stejné době přelívá do vlastního sochařského výrazu. Ten se prvně projevil v Portrétu dívky (1955) ve kterém si Hladík zkoušel, pod vlivem italské poválečné figurace, tvarovou jednoduchost s hladkým pojednáním povrchu. Vzniklo několik dalších portrétů ve kterých se Hladík pokoušel propojit formu s výrazem portrétovaných. Již v tom se projevilo směřování, které bylo typické pro celou uměleckou dríhu Hladíka - lyričnost a snada o oduševnělost portrétovaných osobností. Ovlivnění italsou plastikou, převážně díli Giacoma Manzů a Emilia Greca se promítlo i do jedné z nejzávažnějších prací Odpočívající tanečnice (1959).Druhou část jeho tvorby zaujímali v šedesátých letech sloupy, stély a reliéfy,  blížící se svým pojednáním povrchu k tehdy aktuálnímu informelu.

Hladík byl vynikající portrétista mezi jeho nejlepší práce patří podobizna Jaroslava Průchy nebo Karla Součka. Vytvořil několik plastik pro veřejný prostor převážně v Praze, z nichž některé byly osazeny až po jeho smrti. Jeho dílo Mostaři (osazené roku 1982) je jednou z jeho nejlepších prací. Zemřel předčasně v roce 1967 na následky pracovního úrazů, který si způsobil rok předtím v ateliéru. Je pohřben na pražském Vyšehradě. Průřez jeho tvorbou je možné vidět ve stálé expozici na zámku v Rychnově nad Kněžnou.



Autor hesla:

Zuzana Krišková

↑ nahoru