Jana Hlaváčová (Choděrová)

Pramen: katalog SG v Praze.

Keramička a šperkařka klasického sochařského školení. Žila a tvořila v Praze.

Jana Hlaváčová, za svobodna Choděrová, se narodila 4. října 1925 v Lukově. Studovala výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě University Karlovy v Praze u prof. Karla Lidického (1945 - 1950), na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Jana Laudy a Karla Pokorného (1950 - 1955). Celý život se těsně přátelila se svou spolužačkou od Lidického a později i Laudy Danou Vinopalovou, jejich ateliéry v Nuslích těsně sousedily. V 60. a 70. letech se jí podařilo prorazit v kontextu české keramiky a dokonce se částečně prosadit i v tehdejším západním Německu. Zemřela 17. dubna 1977 v Praze.

„Princip její tvorby a určení jejího místa v současné české keramice úzce souvisejí se zdůrazňovanou hodnotou samotného materiálu. Jana Hlaváčová se vrací k méně plastické, šamotové keramické pracovní hmotě, k jejímu hrubému povrchu, tekutosti a i povrchové struktuře barevných nánosů, vyznačujících se hmotností a zabarvením v barvách země, v žluté, červené, hnědé a černé. O několik let později až k velmi tvrdému, čistě bílému a hutnému porcelánu. (...) Přestože si její nádoby nepodržují původní užitnou funkci, přestože jejich účelem není pouze sloužit, jsou hněteny tak jako keramika dávných zemědělských kultur - v ruce, bez kruhu, sestavováním s tenkých proužků hliněného těsta." (Milouš Růžička ) Autorka vytvořila jen několik málo realizací pro veřejný prostor: vedle raného reliéfu provedeného v pískovci pro nádraží v Klatovech, která odráží její klasické figurativní školení v padesátých letech, to byly až dvě keramické práce v závěru života. Dále v roce 1972  navrhla ceny pro soutěž zpěváků Děčínská kotva.

• Realizace
• Samostatné výstavy
• Skupinové výstavy
• Ocenění, stipendia, granty
• Zastoupení ve sbírkách
• Literatura
• Symposia