František Šenk (Schenk)

repro: §Konečná 1995§§

Brněnský sochař a pedagog (1964-1966 ŠUŘ Brno), člen SČVU. Studium: Sochařsko-kamenická škola v Hořicích (1930-1934) a AVU v Praze u Bohumila Kafky (1934-1938). Člen výtvarných skupin SVU Aleš (1942-1945), Blok výtvarných umělců, Profil 58 (1959-1963) a Parabola (1963-1964). Šenk je založením samotář, pracuje v ústraní a ke svému dílu nezanechává žádné poznámky vysvětlující či teoretické povahy.
V tvorbě prochází vývojem od tradičních figurálních témat a nefigurativní tvorby po geometrickou abstrakci, kterou rozvíjel spolu s D. Chatrným a R. Hliněnským. Kolem roku 1960 vzniká první ucelený soubor drobných sádrových figur, některé jsou odlity do bronzu. Z tohoto období pochází i socha ženy ve vstupním areálu BVV. Po roce 1961 tvoří reliéfy tepané do měděného plechu (Plášť, Dvojice, Vesmír, Deštivý den, Rytmus). Tendence k minimalismu jsou již zřetelné. V roce 1966 tvoří cyklus ženských torz, kde se projevuje tíhnutí ke geometrismu. Nejproduktivnějším obdobím jsou pro Šenka roky 1968-1971, kdy vytváří objekty v duchu neokonstruktivismu. Přesto není vyjma skupiny Profil v kontaktu s dalšími českými umělci rozvíjejícími tyto tendence. Těsně před smrtí, vyčerpán nemocí, tvoří reliéfy z bílého plastu drobného měřítka. Svá díla nedatuje, oporou pro časové vročení jsou pouze seznamy prací a reprodukce v katalozích výstav svazu ČSVU. Umírá po těžké nemoci v roce 1978. Jeho tvorba dosud čeká na monografické zpracování.

• Realizace
• Samostatné výstavy
• Skupinové výstavy
• Ocenění, stipendia, granty
• Zastoupení ve sbírkách
• Literatura