Josef Matějů

Průmysl, Spořivost, Obchod, Živnost

Čtyři alegorické sochy na atice spořitelny (dnes Komerční banky) v Klatovech (odstraněno, zničeno)

Spolupráce, další autoři

  • Jindřich Freiwald (architekt)

Časové údaje

1936 - 1937, 1960 nebo 1961 odstraněny

Materiál

hornobřízská polévaná kamenina

Rozměry

v. 2,5 m

Umístění

Klatovy, nám. Míru 166 (dnes budova Komerční banky)

Souřadnice

49°23'43.8468"N, 13°17'38.8752"E  mapa

Památková ochrana: ne


Popis

Čtyři alegorické sochy na atice funkcionalistické budovy, detailnější fotografie zatím neobjeveny. Zcela vlevo Průmysl - muž s kovadlinou a kladivem přes rameno. Vedle ženská postava se stojícím dítětem u nohou (Spořivost).

Historie

O novostavbě spořitelny, která předtím sídlila ve společné budově s muzeem, se rozhodlo v roce 1932. Musely jí ustoupit dva historické domy na klatovském náměstí. 1935 se začalo se stavbou, v prosinci 1936 byla slavnostně otevřena.

Autorem návrhu byl architekt Jindřich Freiwald se svým spolupracovníkem a společníkem stavebním inženýrem Jaroslavem Böhmem. Tato dvojice se na bankovní budovy specializovala a na českém venkově jich postavila celou řadu, vždy v duchu moderního novoklasicismu, později i pod vlivem funkcionalismu. V regionu to jsou např. budovy spořitelen v Sušici a Přešticích. Oproštěnou geometricky pojatou architekturu takřka vždy doplňovala figurální sochařská výzdoba, kde spolupracovali se sochařem-keramikem Jaroslavem Matějů, jehož práce najdeme jak na zmíněných budovách v Sušici, Přešticích, tak i v Klatovech. Zde však proběhla soutěž, což dokládají i modely zachované ve sbírce klatovského muzea, o níž víme pouze to, že se jí zúčastnil i klatovský sochař Vilém Glos. Nakonec však zakázku realizoval opět Matějů. Sochy byly osazeny v roce 1937. Podle prvního projektu, který odráží model dnes prezentovaný ve stálé expozici klatovského muzea, měla být sochařská výzdoba na průčelí v úrovní prvního patra. Když se architektonický koncept změnil a nároží vysunuté do náměstí dostalo podobu hranolového bloku s pásovým oknem (na modelu bylo zaoblené), přesunuly se sochy na atiku tohoto bloku. Na projektu z počátku roku 1935 je již koncepce soch přesně v té v podobě, která byla nakonec realizována.

Čtveřice soch z hornobřízské polévané kameniny však nevydržela exponované místo, kde byla vystavena nepřízni počasí, a začala brzy degradovat. Už v roce 1960 sepsal plzeňský sochař Jaroslav Votlučka posudek o jejich stavu. Z něho vyplývá, že sochy byly montovány ze dvou dílů na železobetonové jádro. Keramický plášť však začal praskat a oprýskávat. To vyvolávalo další nasávání vody, jejíž následné zmrznutí je dále rozrušovalo. Jedné figuře nakonec odpadla ruka. Votlučka navrhuje urychlené vytvoření kopií z umělého kamene, respektive provedení konzervačních zásahů, které by zamezily ohrožení lidí. Sochy však nakonec byly bez náhrady odstraněny, nejspíš v roce 1960 či 1961.

Motiv s pohledem z atiky na náměstí se sochou Průmyslu se objevil na pohlednici a pak i na obálce knihy Literární Klatovy Františka Buriánka (Plzeň: Krajské nakladatelství 1962), která vyšla v roce, kdy už sochy na atice nejspíš nestály.

Literatura

Krejčová, Magdaléna: Spořitelna v Klatovech. Architekt Jindřich Freiwald. ...aneb každé české městečko má svého Baťu a svého Freiwalda. In: PARS PRO TOTO, 8/2008, s. 16-25.



Lokace vyhledávaného díla:


Seznam objektů na mapě:



    Autor hesla:

    Marcel Fišer

    ↑ nahoru