- Úvodní stránka
- Realizace
- Pomník Rudé armády v Karlových Varech II
Alois Sopr
Pomník Rudé armády v Karlových Varech II
Dnes existuje pouze autorská replika přemístěná na jiné místo.
Spolupráce, další autoři
- Antonín Kulda (kameník)
- Karel Stráník (architekt)
- Miroslav Václavík (kameník)
Časové údaje
1948 studie a soutěž, 1952 realizace, 1968 (21. 8.) stržen, 1970 autorská kopie, na konci 80. let přemístěn na stávající místo, po r. 1989 poškozen vandalem a opětovně autorem restaurován (nová hlava s pozměněným úhlem pohledu).
Umístění
Karlovy Vary, Hřbitovní ul.
Památková ochrana: ne
Historie
Místo pro umístění pomníku bylo vybráno v roce 1946 architektem Ladislavem Kozákem na místě, kde byl hromadný hrob 18 obětí pochodu smrti. Na přelomu srpna a září 1947 byly pozůstatky vyzdviženy německými zajatci a zpopelněny, respektive přemístěny na hřbitov. (Houf) V roce 1948 byla vypsána soutěž. Soprova vítězná studie (s arch. Karlem Stráníkem) vychází z plastiky Rudoarmějec (1947). Realizace v pískovci je datována 1952, „na rozdíl od původní podoby s nezbytným zpevněním obrysu a zhmotněním formy. (...) Klasicistně koncipovaný podstavec je v hlavní pohledové ose ozdobený girlandou a vlysem dětských postaviček..." (Procházka 1982, s. 25) Pomník byl financován z prostředků Svazu bojovníků za svobodu. Už 21. srpna strhlo sochu několik mladých lidí. Prostranství před hlavní poštou bylo centrem dění, kde probíhaly veřejné diskuse a protesty. Podstavec zůstal na místě, a tak zde autor mohl vytvořit autorskou repliku, odhalenou „v květnu 1970, v jehož základech je uložena prsť z Mamajevské mohyly u Volgogradu (1970), země z bojišť u Sokolova, Dukly a od památníku obránců Moskvy." (Procházka 1982, s. 25) Na konci 80. let byla socha nyní už bez soklu přemístěna na hřbitov k pomníčkům padlým ruským hrdinům. (Viz pomník Rudé armády v karlových Varech I) Po listopadu 1989 neznámý vandal porazil sochu na zem a vyvrátil desky s pomníčky vojáků. Soše byla uražena hlava, kterou pak Sopr, který byl tehdy v Karlových Varech na léčení, znovu osadil, ale s jiným úhlem pohledu. (Houf) Voják, který se dříve skláněl ke květině v levé ruce, nyní hledí do dáli.
Literatura
Procházka 1982, s. 25
Autor hesla:
Marcel Fišer