Josef Wagner

Pomník Bedřicha Smetany v Karlových Varech

Spolupráce, další autoři

• Alois Wachsmann (původní architekt, před realizací zemřel)
• Pavel Smetana (architekt)

Časové údaje

1936 - 1937 soutěž (31. března 1937 uzávěrka druhého kola), 1938 sádrový model, 8. srpna 1946 položení základního kamene, 1950 realizace (4. června slavnostní odhalení)

Materiál

bronz, žulový sokl

Umístění

Karlovy Vary, v parku před letním kinem, mezi ul. Slovenská a Dvořákova stezka

Souřadnice

50°12'58.1976"N, 12°53'20.922"E  mapa

Památková ochrana: ano

Poznámka

Památka od

03.05.1958

Rejstříkové číslo

18594/4-892

Popis

Sedící socha Bedřicha Smetany v životní velikosti je umístěna na hranolovém podstavci z leštěné žuly, umístěného na třech žulových stupních.

Historie

Volný spolek pro postavení pomníku vznikl v roce 1934, podnět k jeho ustavení dal dlouholetý lázeňský host, vrchní soudní rada Dr. Antonín Pospíšil z Čáslavi. Ten byl hlavním iniciátorem prvního českého koncertu v Karlových Varech dne 19. července 1933 v Poštovním dvoře, kde na program pravidelného středečního koncertu zařadil dirigent Robert Manzer výhradně Dvořákovy a Smetanovy skladby. Koncert tehdy poslouchalo na 2000 lázeňských hostů. Právě tento úspěch vedl městskou radu k vyslovení souhlasu se stavbou pomníku Bedřicha Smetany. Antonín Pospíšil poté dlouhé léta zastával funkci jednatele sdružení. Dne 13. ledna 1936 se z volného spolku stalo řádné Sdružení pro postavení pomníku Bedřicha Smetany v Karlových Varech, za jehož předsedu se podařilo získat tehdejšího prezidenta České akademie věd a umění skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. Sdružení již od poloviny 30. let pořádalo nejrůznější akce a sbírky. Zapojil se do nich např. také karlovarský lázeňský orchestr, který uspořádal ve prospěch vybudování pomníku několik koncertů. Jeden z nich se konal dne 5. července 1935 pod patronací ministra Karla Kramáře.

Do vypsané veřejné umělecké soutěže na stavbu pomníku se přihlásilo 58 prací. Porota za předsednictví Dr. Zdenka Wirtha, ve které zasedli zástupci všech významných uměleckých spolků i hudební historikové, vybrala návrhy, jejichž autoři Josef Wagner, Otakar Španiel a Karel Kotrba byli vyzváni k užší soutěži s uzávěrkou dne 31. března 1937. Modely pomníků byly tehdy rovněž vystaveny v Praze na Příkopě. Porota nakonec ve shodě s názory veřejnosti vybrala návrh Josefa Wagnera, který vznikl ve spoluprácis s architektem (a malířem) Aloisem Wachsmannem, který však v r. 1942 zemřel a spolupráce na pomníku byla svěřena architektu Pavlu Smetanovi.

Souhlas s vybranou prací zaslala z Badenu, kde tehdy žila, také dcera Bedřicha Smetany, Božena Gráfová. Návrh pomníku skladatele spíše intimního charakteru harmonicky začleněného do krásného přírodního prostředí v blízkosti Poštovního dvora schválili již v roce 1938 také zástupci města. Téhož roku byl proto v ateliéru akademického sochaře Josefa Wagnera odlit sádrový model pomníku a na jeho základě se karlovarskému Sdružení ve stejném roce podařilo postavit maketu pomníku na místě, které pro stavbu věnovala karlovarská městská rada. Rozpočet nákladů na realizaci pomníku se tehdy pohyboval ve výši 208 tisíc Kč, přičemž sdružení mělo na kontě již 190 tisíc. Další politické a válečné události zabránily realizaci projektu. Hned po skončení druhé světové války pokračovaly přípravy na postavení pomníku za změněných politických a kulturních podmínek, kdy se Smetanovo dílo stalo rovněž pevnou součástí repertoáru Karlovarského symfonického orchestru. Iniciativy se opět ujal Dr. Antonín Pospíšil, který spolu s Josefem Bohuslavem Foersterem získal i podporu tehdejšího rezortního ministra informací Václava Kopeckého. Ještě v roce 1945 přispělo ministerstvo částkou 350 tisíc Kčs na provedení pomníku. Výrazně se v celém projektu angažovala i Místní správní komise Karlovy Vary, zastupující Městský národní výbor, která v červnu 1946 jmenovala do výboru Sdružení Ladislava Kozáka, přednostu Stavebního úřadu v Karlových Varech a kulturního referenta Bohumila Dvořáka. Národnímu výboru se rovněž podařilo vybrat na odlití bronzové sochy 12 q barevných kovů, což jistě nebylo v době nedostatku jakýchkoliv kovů a dalších strategických surovin v poválečných letech vůbec jednoduché.

Již 8. srpna 1946 byl slavnostně položen základní kámen budoucího pomníku. Slavnost, která se konala pod záštitou tehdejšího ministra školství a osvěty Jaroslava Stránského, však musela být pro zcela nepříznivé počasí přesunuta z plenéru na Mlýnskou kolonádu. Hlavní projev pronesl tehdejší ředitel Československého rozhlasu, hudební vědec dr. Mirko Očadlík. Večer se v divadle konalo slavnostní představení Smetanovy opery Dalibor. Práce na pomníku se zpožďovaly a teprve 10. června 1949 byla odlita první část pomníku - pravá ruka. (Ve stejný den zemřel jeho iniciátor Dr. Antonín Pospíšil.) V rámci Smetanova hudebního máje byl v neděli 4. června 1950 pomník Bedřicha Smetany slavnostně odhalen. Místo tehdejšího ministra školství Zdeňka Nejedlého přijela do Karlových Varů jednatelka Smetanovy společnosti Anna Patáková, která přednesla hlavní projev. Slavnosti byl přítomen rovněž zástupce tehdejšího Svazu československých skladatelů Boleslav Vomáčka, který pomník odhaloval. Krátkou dvouminutovou řeč pronesl za rodinu také vnuk Bedřicha Smetany, Ing. Zdeněk Heydušek.

Literatura

Památky a příroda Karlovarska

Jaroslav Fiala, Smetanova hudba a jeho pomník v Karlových Varech, XV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary 2006, s. 41 - 46.

Václav Němec, Poznámky k historii pomníku Bedřicha Smetany v Karlových Varech, XV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary 2006, s. 83 - 85.

Radek Slabotínský, Osudy karlovarských soch a pamětních desek po roce 1945 aneb Radikální očista lázeňského města v oblasti hmotných uměleckých památek, XV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary 2006, s. 77 - 82.

Lokace vyhledávaného díla:

Seznam objektů na mapě:

---

Autor hesla:

Jaroslav Vyčichlo