- Úvodní stránka
- Realizace
- Plastiky na průčelí budovy nádraží v Teplicích
Václav Kyselka
Plastiky na průčelí budovy nádraží v Teplicích
Spolupráce, další autoři
Časové údaje
1955
Materiál
kámen
Souřadnice
50°38'46.6008"N, 13°49'46.3008"E mapa
Památková ochrana: ne
Popis
Dvě pískovcové nadživotní figury v průčelí teplického nádraží pochází z dílny severočeských sochařů Václava Kyselky (Pionýrka) a Františka Rabela (Dělník). Obě sochy z poloviny padesátých let splňují tehdejší kánon socialistického realismu, pravděpodobně proto mohly být umístěny na tak exponovaném místě jakým je budova nádraží. Kyselka často modeloval podobně tendenční plastiky naproti tomu pro Rabela je tato realizace spíše ojedinělá.
Socha dívky představuje pionýrku v ležérní póze s rukou spočívající na pravém ramenu, která jí přidržuje plášť. Druhá ruka drží plody jablek. Figura muže dělníka na druhé straně také zaujímá lehce uvolněný postoj s rukou v bok. Jako atribut určující profesy zobrazovaného slouží kleště v pravé ruce. Zatímco figura ženy je oděna v lehce neidentigikovatelný stejnokroj, muž dělník je vyobrazen s větším důrazem na detail. Vidíme rozhalenou košili s knoflíky, sako a propracovaný opasek. Obě postavy jsou provedeny v monumentálních formách, přesto, že byly k budově nádraží přidány dodatečně, působí vzhledem k proporcím samotné budovy, jako by byly její součástí záměrně.
Na konci roku 2016 byla nešťastnou náhodou zničena socha dělníka. S ohledem na rozsah poškození není možné sochu restaurovat. Vzhledem k symetrickému rozložení dřívějšího postavení plastik, je současný stav rušivý a esteticky nevyvážený. Vedení města uvažuje o provedení kopie a opětovné osazení na místo originálu. Ne jen, že město přišlo o jednu z nejpovedenějších plastik ve svém veřejném prostoru, ale zároveň zmizela jedna z posledních realizací sochaře Rabela.
Historie
Teplické nádraží bylo postaveno roku 1858, kdy vzniklo důležité spojení mezi Teplicemi a Ústím nad Labem. Kvůli stoupajícímu dopravnímu provozu bylo rozšířeno roku 1878 dle plánu architekta Josefa Turby. Nádražní budova byla postavena v novorománském stylu a dodnes si zachovává takřka původní vzhled. Jediné pozdější doplňky představuje výtvarná výzdoba budovy z padesátých let. Stejně tak jako nadživotní figury v průčelí, jsou doplňkem i obrazy na skle od Dagmar Boemové.
Lokace vyhledávaného díla:
Seznam objektů na mapě:
Autor hesla:
Zuzana Krišková
