Václav Levý

Zdroj: Vilímek, Národní album, 1899, s. 219.

sochař, pedagog

Významný český sochař narozený v Nebřezinkách u Plas se do českých dějin sochařství zapsal především jako učitel Josefa Václava Myslbeka. Rodiče Levého jeho uměleckému směřování nepřáli a tak se Levý stal v podstatě sochařským samoukem. Jeho nejznámějším dílem jsou ve skále vytesané Čertovy hlavy v Liběchově, které jsou hmatatelným důkazem českého romantismu. Konzervativní atmosféra devatenáctého století reprezentovaná rodinou Maxů nebyla pro vývoj českého sochařství příliš příznivá, nevyskytovala se zde žádná vůčí osobnost a Levý je tak považován za zakladatele českého moderního sochařství. Jeho dílo a talent však natolik předčil jeho žák Myslbek, že se na Levého často zapomíná. Umělecké počátky mladého sochaře sahají do jeho dětských let, kdy údajně doma vyřezával sošky svatých, celá rodina stejně jako malý Václav, byla silně nábožensky založena. Levý si získal cit pro materiál a byl dán na vyučení do truhlářské dílny. Jeho náboženské cítění ho nakonec přivedlo do kláštera v Plzni a poté do Lnáře, kde se měl stát kuchařem. Nevíme přesně za jakých okolností, ale je jisté, že ve čtyřicátých letech podnikl cestu do Drážďan, kde přišel do styku s mecenášem Antonínem Veithem. Veith pozval Levého k sobě na zámek do Liběchova u Mělníku, kde měl Levý zastávat funkci kuchaře, během krátké doby se projevil jeho umělecký talent. Levý se díky Veithovi dostal do Prahy, kde se vyučil u průměrného sochaře Františka Linna ml. Prvním velkým dílem Levého se stala výzdoba Klácelky v lese nad Liběchovem. Levý zde vytesal umělou jeskyni s portálem a fantaskními reliéfy postav se zvířecími hlavami. Koncem roku 1845 byl Levý poslán na další učení do Mnichova k sochaři Ludwigu Schwanthalerovi, který byl uznávaný tvůrce, ale zastával polohu klasicistního tvarosloví, která byla romanticky založenému Levému cizí. Dílem z tohoto období je sousoší Adam a Eva  z roku 1849. Koncem čtyřicátých let se Levý vrací do Liběchova a pokračuje v práci započatou Klácelkou. V roce 1850 tesá gotizující výklenky a Blaník kde jsou postavyJana Žižky, Prokopa Holého a další tato seskupení jsou doplněna trpaslíky, kteří si zrovna kují zbraně. V roce 1853 předčasně zemřel Levého mecenáš Veith. Levý odešel do Prahy, kde získal zakázku na čtyři soch pro klášter milosrdných sester pod Petřínem. Atmosféra v Praze, vliv sochařské rodiny Maxů a panující klasicistní tendence donutily Levého odcestovat v padesátých letech do Říma, ze kterého se vrací až roku 1967. Po návratu získává několik zakázek mimo jiné na výzdobu portálu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně, které kvůli svému zdraví není schopen sám vykonat. Pomáhají mu jeho učedníci, mezi nimiž je již zmíněný J.V.Myslbek. Levý předčasně zemřel 30. dubna 1870.

• Samostatné výstavy
• Literatura