Karel Dvořák

Karel Dvořák

sochař, cizlér, pedagog, člen SVU Mánes

Karel Dvořák se narodil 1. ledna 1893 v Praze. V letech 1907 - 1910 se vyučil v dílně Františka Houdka ciselérem. Od roku 1911 navštěvoval večerní kurzy modelování u prof. Wurzela na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde v letech 1911 - 1913 studoval u prof. J. Drahoňovského. V roce 1913 byl přijat na Akademii výtvarných umění do školy J. V. Myslbeka. Kromě toho navštěvoval soukromou malířskou školu Vincence Beneše a Otakara Nejedlého. Roku 1914 byl odveden do války na maďarskou a následně italskou frontu, kde byl těžce raněn. Studium dokončil v letech 1917 - 1919 u prof. J. Štursy. Patřil k silné generaci sochařů, kteří ovlivnili podobu českého sochařství až do 2. poloviny 20. století.

V průběhu dvacátých let se Dvořák nacházel mezi dvěma polohami sochařské tvorby. Jedna se přikláněla k vzorům italské renesance jako např. Sv. Václav v Chrámu sv. Víta (1921). Druhá byla ovlivněna sociálním civilismem Otty Gutfreunda. To lze nejlépe pozorovat na dílech pro architekturu např. žánrové figury na fasádě Obchodní školy v Praze (1925) nebo reliéfy na fasádě banky v Jindřišské ulici v Praze (1925). Kromě portrétů vytvářel v 2. polovině dvacátých let dívčí akty např. Čtrnáctiletá (1928).

Během třicátých let vystřídal klidnou modelaci barokně exaltovanou skladbou hmot např. Tragédie (1937) nebo České řeky (1939). Ve stejném duchu tvořil i během let válečných např. Poezie (1942).

Dvořák je autorem řady pomníků pro veřejný prostor. Mezi nejznámější patří sousoší Cyrila a Metoděje pro Karlův most (1935) nebo pomník Jana Žižky v Českých Budějovicích (1940). Byl členem SVU Mánes a působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Zemřel 28. února 1950. Je pohřben se svou ženou, herečkou Leopoldou Dostálovou na Olšanském hřbitově.

• Realizace
• Samostatné výstavy
• Skupinové výstavy
• Zastoupení ve sbírkách
• Literatura