Jan Nušl

19.10.1900 - 20.09.1986


Šperkař, sochař a restaurátor.

Narodil se 19. října 1900 v Hradci Králové. Otec František Nušl je zakladatelem moderní české astronomie a mnohé z přístrojů si sám vyráběl; zde jsou kořeny Nušlova zájmu o zpracování kovů. Studoval na Odborné škole zlatnické a stříbrnické v Praze (1916-18) a na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1920 - 36; prošel ateliéry ornamentálního modelování Karla Štipla, figurální plastiky Josefa Mařatky, speciálním ateliérem Bohumila Kafky a ateliérem pro modelování v kovu Jaroslava Horejce). Po válce se stal profesorem modelování a cizelování na odborné škole šperkařské v Turnově (1945), po několika měsících přešel na VŠUP, kde vedl ateliér šperku a kovové bižuterie a dílnu pro výtvarné zpracování kovů. Zemřel 20. září 1986 v Praze.

Ve 20. a 30. letech vytvářel díla na sociální a sportovní motivy, portréty a sochy zvířat. Již před válkou se orientoval na práce v kovu a spolupracoval s architekty (V. Grégr, L. Machoň, F. Cubr). Zpočátku byl ovlivněn klasiky kubistické generace (Archipenko, Lipchitz, Gutfreund, Zadkine), později směřoval ke stále většímu tvarovému zjednodušení. Navrhoval mříže (mřížová vrata pro ÚUŘ v Praze U Hybernů, 1957; mříž pro halu kina v bruselském pavilonu, 1958) , osvětlovadla, medaile, šperky, insignie i volné plastiky. Příležitostně se věnoval i restaurování (náhrobek sv. Jana Nepomuckého v katedrále sv Víta, kopie helmy sv. Václava). Mj. vytvořil státní znak pro příď Slovenské strely - ikony československé meziválečné železniční dopravy.




Autor hesla:

Marcel Fišer

↑ nahoru