František Pacík

05.02.1927 - 14.08.1975


Sochař. Působil v Praze a v Plzni. Člen skupiny Etapa.

Narodil se 5. února 1927 v Nedašově u Valašských Klobúk. Před přijetím na akademii studoval u Jaroslava Masáka na Soukromé škole dekorativních umění v Praze (1946 - 49), poté 1949 až 1954 na Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Jan Lauda). V říjnu 1954 nastoupil dvouletou vojenskou službu. Od poloviny 60. let začal dojíždět do Plzně, kde si zřídil srubový ateliér v areálu arboreta Sofronka. V západočeském regionu pak realizoval četné plastiky pro veřejný prostor. Zemřel 14. srpna 1975 v Praze na rakovinu, která měla nejspíš souvislost s jeho zraněním při autonehodě.

Přestože během svého života hodně vystavoval a spoluvytvářel živou výtvarnou scénu 60. let, po své smrti byl takřka úplně zapomenut. Teprve po roce 1989 jej připomenuli některé syntetické výstavní projekty, nově interpretující umění padesátých a šedesátých let (1990 České umění 1908 - 1968, Osobnosti a hodnoty. Jízdárna Pražského hradu; 1994 Ohniska znovuzrození. České umění 1956 - 1963, GHMP; 1999 Umění zrychleného času, ČMVU Praha). Definitivní objevení tohoto mimořádného autora však znamenala až monografická výstava v Západočeské galerii, připravená Marií Klimešovou, doprovázená obsáhlým katalogem.

Jeho dílo fotograficky dokumentoval Jan Šplíchal, fotografie byly publikovány v katalogu k výstavě v ZG Plzeň.




Autor hesla:

Marcel Fišer

↑ nahoru